Pod ubrus nebo pod talíř se dává rybí šupina nebo drobná mince, které zajistí dostatek peněz. 

Co se podle tradice dává u štědrovečerní večeře pod talíř?

Ve Švýcarsku nemají Santu Clause, ale Ježíška, kterému říkají Christkind nebo také Le petit Jésus.

Kdo na Vánoce nosí dárky ve Švícarsku? 

Ty neřáde, prevíte, holomku! Kde jsi, ty malej spratku?!

Jak zní památná hláška Marva, když byli před domem Kevina?  

V Japonsku nemají Vánoce křesťanskou tradici, ale Japonci je převzali jako „fajn věc“ ze Západu. Typickým vánočním jídlem je smažené kuře, což vzniklo díky úspěšné reklamní kampani KFC. Dnes si Japonci Vánoce bez kuřete téměř nedokážou představit.

Vánoční svátky máme dnes neodmyslitelně spjaty mimo jiné se svátečním, doma připraveným jídlem. Ale Japonci na to jdou z opačného konce. Jídlo ze kterého řetězce je pro ně o Vánocích takřka povinností

Italské děti dostávají dárky dvakrát – na Vánoce od Babbo Natale (Vánoční dědeček) a na Tři krále od La Befany(čarodějnice), která nosí drobné dárky, sladkosti nebo uhlí pro zlobivé.

A víte, ve které zemi nosí dětem dárky čarodějnice?

Ano! V Katalánsku je vánoční tradicí polínko s obličejem, které se krmí ořechy a zahřívá dekou. Na Štědrý den se do něj bouchá klacíkem, aby „vyka... vydalo“ dárky. Kuriozitou jsou také katalánské betlémy s figurkou muže ve výmluvném podřepu se staženými kalhoty. 

Je pravda že v Katalánsku nosí dárky takzvané kadící polínko?

V animované pohádce Polární expres z roku 2004 ztvárnil pomocí metody motion capture (česky snímání pohybu) hned několik rolí slavný americký herec. Kdo?

S čerty nejsou žerty, to každý ví od Petra Máchala či jeho macechy. Na úvod lehounká otázka. Jak zní křestní jméno paní Máchalové –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Petrovy macechy, která v pekle ztrhla váhu?

Miska s rýžovou kaší je pro vánočního skřítka Julenissena, který v Norsku dětem nosí dárky. Jako dezert nesmí kaše chybět ani na štědrovečerním stole. Podává se s malinovou, rybízovou nebo třešňovou polevou.

Ve které zemi lidé na Štědrý den dávají přede dveře misku rýžové kaše?

Do sauny se Finové na Štědrý den přesouvají už v brzkém odpoledni a často zde tráví čas až do večeře. Sauně se v ten den říká Joulusauna. Symbolizuje očištění těla i ducha před svátky. Dle pověsti je to tak, že během doby, kdy živé duše hodují při štědrovečerní večeři, nahradí je v sauně duše zemřelých. Finské rodiny také věří, že v sauně žije saunový duch, kterého je nutné respektovat. Duch by pak měl ochraňovat celou rodinu.

Kde se Vánoce tradičně slaví saunováním před štědrovečerní večeří?

Všeobecný kvíz o vánočním tématu pro celou rodinu.